Začátkem roka jsme to už jednou řešili a já z nervou nemohl spát. Tehdy jsme domluvili 5 etap výstavby, po kterých převzetí bude následovat platba. Orientačně jsme doplnili datumy a spokojeně se rozešli.
A dnes je to tady znovu. Když jsem staviteli psal, že předběžný termín platby 1.etapy sice nastal, ale já nemám seznam udělaného a tudíž nemám co přebírat, dostal jsem hned ráno studenou sprchu ve formě mailu, který v podstatě neříkal nic jiného než to, že dům přeci stojí tak ať koukám platit, když už je toho dvacátého.
V práci jsem to chodil rozdejchávat ven a přemítal si všechny možné scénáře našeho dnešního setkání. Samozřejmě, všechny byli černé.
Ve čtyři jsme se společně s dozorem objevili na opuštěném pozemku, kde už parkovalo Jarkovo auto. Jako vždy, když se řeší peníze, byl tam i s manželkou.
Nastoupili jsme na něj oba. V podstatě jsem mu vysvětlil své stanovisko, že s placením nemám problém, ale jelikož platím reální peníze, chci reální práci. A jelikož tomu nerozumím, chci aby práci zkontroloval nezávislý dozor. Domluvili jsme se na tom, že stavitel vypracuje položkový soubor jednotlivých etap, ten za etapu jedna projde v pondělí dozor a když bude spokojený, já uvolním peníze.
Debata se samozřejmě neobešla bez hlášek typu "tohle je nejlevnější dům jaký stavím..., jste na čtvrtinové ceně..., Poláček šáhne do zadního vačku a dá mi 500.000..., ale na to jsem už zvyklí.
Budu jenom doufat, že domluva bude platit i zítra, i v pondělí a i za měsíc... zostarol jsem opět o 10 let...
